Skučák

Hlavním předmětem ochrany evropsky významné lokality Skučák je ekosystém rybníka a na něj navazující mokřadní biotopy s výskytem významných druhů rostlin a živočichů. Lokalita je také významným hnízdištěm a migračním shromaždištěm vodních ptáků.

Vyhlášeno přílohou č. 1062a k nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit

Kód lokality: CZ0810424
Biogeografická oblast: kontinentální
Rozloha lokality: 29,8 ha
Kraj: Moravskoslezský kraj
Katastrální území: Rychvald

Kódy a názvy typů evropských stanovišť

• 3140 – Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek
• 3150 – Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition

Příslušným orgánem ochrany přírody je Krajský úřad Moravskoslezského kraje.

Na území evorpsky významné lokality Skučák sahá historie rybníkářství až do 15. století. Plocha rybníka je dnes ale menší než v minulosti. Okolní mokřad vnikl na dně historického rybníka. Již v roce 1969 zde byla vyhlášena přírodní rezervace, ovšem bez stanovení podmínek ochrany. Přesto se zde ještě dvacet let intenzivně hospodařilo. Chován zde byl býložravý amur bílý a rybí osádka byla příliš velká. Tyto faktory měly za následek silnou eutrofizaci lokality, znečištění vody zejména organickými látkami a negativní změnu dochovaných přírodních podmínek včetně zániku společenstev s plavínem štítnatým a nepukalkou plovoucí (Salvinia natans). Od roku 1984 se zde přestaly objevovat kvetoucí rostliny plavínu štítnatého, nepukalka plovoucí vymizela zcela.

V roce 1989 vydal tehdejší Okresní národní výbor Karviná rozhodnutí o povinnosti extenzivního hospodaření. To však k obnovení původních hodnot ekosystému nestačilo. Do roku 1992 nebyl rovněž vypracován žádný ochranářský plán, který by hospodaření na lokalitě usměrňoval. V roce 1995 byl rybník převeden ze správy Okresního úřadu Karviná na Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR. V roce 2005 proběhla za finanční podpory Státního fondu životního prostředí ČR revitalizace území zahrnující celkové odbahnění, vybudování ostrovů a členitých vodních lagun v doposud kompaktní rákosině. Tento zásah úspěšně nastartoval návrat původních přírodních hodnot území.

Akutálně je v extenzivněji využívaném rybníku je neuceleně vyvinuta vegetace vodních makrofyt svazu Potaminion, zvláště pak vegetace mělkých eutrofních vod s rdestem světlým (as. Potametum lucentis), vodní vegetace se stolístkem klasnatým (as. Potamo pectinati-Myriophylletum spicati) a vegetace brakických vod s řečankou přímořskou (as. Najadetum marinae). Při dobré kvalitě vody se vyvíjí vegetace mělkých stojatých vod teplých oblastí s plavínem štítnatým (as. Nymphoidetum peltatae). V tůních rybníka je vyvinuta vegetace parožnatek s lesklenkou zelenou (Nitella syncarpa) a parožnatkou křehkou (Chara globularis) a makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s proměnlivými dominantami biotopu – nejčastěji se zde vyskytuje rdest vláskovitý (Potamogeton trichoides), rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius), dále makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae) a bublinatkou jižní (Utricularia australis). V litorální části rybníka a přilehlých mokřadech jsou vyvinuta společenstva rákosin přecházející do vegetace vysokých ostřic a vlhkých pcháčových luk. U severní hranice je dobře vyvinutá mokřadní olšina.