Řeka Ostravice

Úsek řeky Ostravice od přítoku Olešná v Paskově po hranici CHKO Beskydy v ř. km cca 15,475 – 41,836. Jedná se o typický beskydský štěrkonosný tok, protékající širokou nivou. Řeka Ostravice je na našem území nejvýznamnějším pravostranným přítokem Odry, který má, až na nejspodnější úsek toku, ráz bystřiny.

Vyhlášeno přílohou č. 1061 k nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit.

Kód lokality: CZ0813462
Katastrální území: Baška, Frýdek, Frýdlant nad Ostravicí, Hodoňovice, Kunčičky u Bašky, Lískovec u Frýdku‑Místku, Lubno, Místek, Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí, Ostravice 1, Paskov, Pržno, Řepiště, Staré Hamry 2, Staré Město u Frýdku‑Místku, Sviadnov, Žabeň
Rozloha: 155,4480 ha
Nadmořská výška: 248–410 m n. m.

Předmět ochrany – stanoviště:

• 3220 – Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů
• 3240 – Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos)

Předmět ochrany – druhy:

• vranka obecná (Cottus gobio)

Příslušným orgánem ochrany přírody je krajský úřad Moravskoslezského kraje.

Ve 20. století byly z řeky Ostravice v masivním měřítku těženy štěrky pro stavební účely spojené s rozvojem těžkého průmyslu na Ostravsku. K těžbě, zejména rozsáhlých štěrkových lavic, docházelo v celém úseku toku. V 50. letech minulého století byly provedeny také rozsáhlé vodohospodářské úpravy, které podstatně zkrátily délku koryta Ostravice. Došlo k odstřihnutí a zasypání meandrů a k ohrazování toku. Vybudováním příčných překážek došlo ke vzniku protiproudových migračních bariér (jezy, stupně) a narušení přirozné akumulace štěrku v toku. Tyto zásahy značně ovlivnily ekologické podmínky řeky. V současnosti si tok ve vymezeném korytu vytváří přirozenou strukturu dnových sedimentů – štěrkové nánosy jsou odtěžovány správcem toku z důvodu zlepšení průtočné kapacity koryta. Proud toku je většinou táhlý s peřejnatými úseky, které jsou spíše přechody mezi tůněmi.

Přirozená vegetace se zachovala pouze v bezprostředním okolí řeky v podobě fragmentů údolních jasanovo-olšových luhů a vrbových křovin štěrkových náplavů. Ze stanovišť, se zde vyskytují biotopy Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) a Vrbové křoviny štěrkových náplavů s vrbou šedou (Salix elaeagnos). V území převažují věkově strukturované porosty se zastoupením vrby nachové (Salix purpurea), vrby šedé, vrby křehké (Salix fragilis), vrby trojmužné (Salix triandra), vrby lýkovcové (Salix daphnoides) a olše šedé (Alnus incana). Řeka Ostravice je významná výskytem celé řady chráněných druhů vodních organismů – např. mihule potoční (Lampetra planeri), střevle potoční (Phoxinus phoxinus), vranky obecné (Cottus gobio), vranky pruhoploutvé (Cottus poecilopus) a mnoho dalších.

Povodí řeky Ostravice je poměrně bohaté na výskyt invazních druhů rostlin, což jistě souvisí s hustým osídlením koncentrovaným podél toku, ale také s ideálními podmínkami pro neofyty v souvislosti s přirozenými disturbančními procesy říčního fenoménu, resp. s antropicky podmíněnými zásahy na toku (úpravy koryta, břehů, hrází). V popředí zájmu stojí zejména ty druhy neofytů, které svým vzrůstem, regenerační schopností a expanzivností obsazují náplavy řek a břehové porosty. Mezi nejagresivnější geograficky nepůvodní druhy patří křídlatky (Reynoutria ssp.) a netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), místy na vodou méně ovlivněných lokalitách je souvisle dominantní zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Ze dřevin se rychle šíří javor jasanolistý (Acer negundo), objevuje se i trnovník akát (Robinia pseudacacia), topol balzámový (Populus balsamifera) a kanadských topolů (Populus canadensis).