Razovské tufity

Opuštěný lom v tělese tzv. razovského pyroklastického komplexu poskytující již od středověku tufový stavební materiál pro historické budovy v širokém okolí.

Základní identifikační údaje

Název: Razovské tufity
Kategorie ochrany: Přírodní památka
Katastrální území: Razová
Výměra: 1,0440 ha
Nadmořská výška: 530 – 540 m
Vyhlášeno: Nařízením Okresního úřadu Bruntál č. 1/1997, ze dne 13. 2. 1997, o vyhlášení přírodní památky Razovské tufity

Předmět ochrany

Podle vyhlašovacího předpisu je posláním přírodní památky Razovské tufity "ochrana umělého odkryvu reliktu subkvatického čedičového komplexu Velkého Roudného, jako ojedinělého dokladu sopečné činnosti v Nízkém Jeseníku. Odkryv pyroplastických sedimentů o mocnosti 12 m, které se zde ukládaly pravděpodobně v zálivu dočasně existujícího jezera v průběhu erupční aktivity Velkého Roudného v závěru terciéru či na počátku kvartéru, je názorným příkladem geologické stavby nízkojesenických stratovulkánů spadajících do třetí neovulkanické fáze vývoje Českého masívu.

Vznik razovského vulkanosedimentárního tělesa je spjat se sopečnou aktivitou Velkého Roudného. Akumulace se skládá jak ze sopečných vyvrženin, napadaných přímo do vodního prostředí (subakvatické tufy), tak z materiálu spláchnutého spolu s eluviálním pokryvem kulmských hornin. Odborníci usuzují, že k ukládání sedimentů docházelo ve vodním prostředí. Erupcí Velkého Roudného a výlevem lávového proudu u Chřibského lesa došlo k vyplnění staropleistocénního koryta Moravice v délce několika km. Následkem bylo vzdutí hladiny a vytvoření jezera. Podle radiometricky datovaného vzorku čediče klademe vznik razovského vulkanosedimentárního tělesa do období spodního pelistocénu – stáří zhruba 1,4 milionu let.

Razovský relikt má tvar podkovy a zaujímá plochu téměř 700 × 1000 m, vrty zjištěná mocnost pyroklastik se pohybuje kolem 12 m.

Na starých lomových stěnách vznikly výhřevné bazické biotopy s teplomilnými druhy rostlin, které nikde v okolí nerostou. Je zde bohatá populace rmenu barvířského (Anthemis tinctoria) a hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum). Daleko mimo svůj areál tady rostou kostřava žlábkatá (Festuca rupicola) a strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica).

Náletové dřeviny jsou záměrně redukovány z důvodu přístupnosti geologického fenoménu.