Přemyšov

Lužní lesy a mokřadní olšiny s množstvím drobných pramenišť, které ve spodní části území přecházejí v mokřady s vodními plochami.

Základní identifikační údaje

Název: Přemyšov
Kategorie ochrany: Přírodní rezervace
Katastrální území: Polanka nad Odrou, Svinov
Výměra: 30,5392 ha
Nadmořská výška: 215 – 237 m
Vyhlášeno: Nařízení statutárního města Ostravy č. 2/2001, ze dne 26. 6. 2001, kterým se zřizuje PŘÍRODNÍ REZERVACE "PŘEMYŠOV"

Předmět ochrany

Podle vyhlašovacího předpisu je posláním přírodní rezervace "zachování hodnotných ekosystémů na části území říční terasy řeky Odry, které je z krajinno-ekologického hlediska unikátní nejen na území statutárního města Ostravy, ale i v celém Poodří, a ochrana tohoto území před možnými negativními zásahy. Vlivem značné členitosti terénu se zde nacházejí rozdílné biotopy umožňující existenci neobyčejně bohatému druhovému spektru rostlin a živočichů na poměrně malé ploše. Jedná se o izolované refugium společenstev, která v okolní antropogenně pozměněné krajině zanikla, s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin..."

Ojediněle zachovalá levobřežní říční terasa řeky Odry je členěna řadou rýh a roklí a vyvěrá na ní asi 20 drobných pramenů. Pod svahem voda stagnuje a vytváří mokřady s vodními plochami. Značná členitost reliéfu je příčinou neobvyklé pestrosti biotopů na malé ploše.

V areálu přírodní rezervace se střídají společenstva lužních lesů údolních poloh střemchové jaseniny asociace Pruno-Fraxinetum, místy v komplexu s mokřadními olšinami svazu Alnion glutinosae, s bažinnými křovinami svazu Salicion cinereae a s lipovými dubohabřinami asociace Tilio-Carpinetum, která se nachází ve vyšších a sušších částech říční terasy. Vodní plochy a prameny vytvářejí podmínky pro široké spektrum vodních rostlin – společenstva rákosin svazu Phragmition communis, vysokých ostřic svazu Caricion gracilis, společenstva obnažených den svazu Oenanthion aquaticae – s chráněnými druhy: kotvicí plovoucí (Trapa natans), leknínem bílým (Nymphaea alba), žebratkou bahenní (Hottonia palustris). Na podmáčených místech ojediněle roste kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), v lesním podrostu a na loukách je hojnější sněženka podsněžník (Galanthus nivalis).

Průzkumy bylo doloženo 14 druhů savců a 80 druhů ptáků (z toho 58 zde hnízdí). Doupné stromy využívají ke hnízdění datlovití a celá řada z řádu pěvců. Cenné jsou rovněž bažinné biotopy, poskytující optimální hnízdní podmínky devíti druhům ptáků, z nichž tři patří mezi ohrožené – hohol severní (Bucephala clangula), chřástal vodní (Rallus aquaticus) a sluka lesní (Scolopax rusticola). V tůních a v okolních porostech můžeme najít čolka obecného (Triturus vulgaris), rosničku zelenou (Hyla arborea), skokana zeleného (Rana kl. esculenta) a skokana hnědého (Rana temporaria), jehož početná populace čítá v období rozmnožování asi 500 jedinců.