Lávový proud u Meziny

Odkryv Venušiny sopky s dobře vyvinutou sloupcovitou a kulovitou odlučností plagioklastického čediče s hojnými vyrostlicemi olivínu.

Základní identifikační údaje

Název: Lávový proud u Meziny
Kategorie ochrany: Přírodní památka
Katastrální území: Mezina
Výměra: 1,22 ha
Nadmořská výška: 519 – 550 m
Vyhlášeno: Nařízením Okresního úřadu Bruntál č. 4/1997, ze dne 3. 4. 1997, o vyhlášení přírodní památky Lávový proud u Meziny

Předmět ochrany

Podle vyhlašovacího předpisu je posláním přírodní památky Lávový proud u Meziny "ochrana geologické lokality – odkrytého lávového proudu Venušiny sopky s dobře vyvinutou sloupcovitou a kulovitou odlučností plagioklastického čediče s hojnými vyrostlicemi olivínu."

Venušina sopka je pozůstatkem denudovaného stratovulkánu – smíšené sopky. Během aktivity vulkánu byla explozivní činnost několikrát vystřídána fázemi efuzivními. Vrtným průzkumem na severovýchodním obočí sopky byly nad sebou zjištěny tři lávové proudy oddělované polohami vulkanoklastik. Při bázi lávového pokryvu byly objeveny chodbovité dutiny dlouhé až 30 m.

Lokalita je pozoruhodná zejména dobře vyvinutou sloupcovitou odlučností, charakteristickou pro čedičové horniny. Sloupce o průměru několika decimetrů mají šestihranný, vzácněji pětihranný průřez. V některých partiích se projevuje výrazná lavicovitá odlučnost, kolmá ke sloupcovité. Ve zvětrávací zóně při povrchu pak dochází k rozpadu horniny za vzniku kulovitých balvanů. Vzácnější formou je tzv. bobovitý čedič, jeho kuličky dosahují jen centimetrových rozměrů.

Petrograficky je zdejší hornina nefelinický bazanit s přechody k olivinickému nefelinitu popř. limburgitu. Okem lze rozeznat drobné vyrostlice olivínu, někdy také augitu a magnetitu. Radiometricky určené stáří horniny činí 1,8 milionu let a odpovídá spodnímu pleistocénu.

Opuštěný lom zarůstá pionýrskými dřevinami, jako je bříza bělokorá (Betula pendula) a vrba jíva (Salix caprea), hojný je modřín opadavý (Larix decidua). Pro zachování geologického profilu jsou dřeviny redukovány.