Koutské a Zábřežské louky

Ojedinělý ucelený komplex mokřadních luk, rozptýlené zeleně a luhů se zbytky mrtvých ramen a periodicky zaplavovaných tůní v nivě řeky Opavy, ucelený komplex mokřadních luk, mokřadní ekosystémy s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin a významné hnízdiště ptačích druhů.

Základní identifikační údaje

Název: Koutské a Zábřežské louky
Kategorie ochrany: Přírodní rezervace
Katastrální území: Kravaře ve Slezsku, Zábřeh u Hlučína
Výměra: 197,3258 ha
Nadmořská výška: 225 – 235 m
Vyhlášeno: Výnosem Ministerstva kultury České socialistické republiky, čj. 19 330/73, ze dne 29. 12. 1973, o zřízení chráněného naleziště "Zábřežské louky"
Aktuálni vyhlašovací předpis: Nařízení Moravskoslezského kraje č. 3/2007, ze dne 5. 12. 2007, o zřízení přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Předmět ochrany

Podle vyhlašovacího předpisu z roku 2007 jsou předmětem ochrany přírodní rezervace "ucelený komplex mokřadních luk, rozptýlené zeleně a luhů se zbytky mrtvých ramen a periodicky zaplavovaných tůní v nivě řeky Opavy; mokřadní ekosystémy s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin a hnizdiště ptačích druhů." Nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2012, ze dne 20. 3. 2012, pak došlo k aktualizaci příloh vyhlašovací dokumentace.

Na zdejších slatinných loukách byla v 50. a 60. letech 20. století popsána unikátní mokřadní společenstva svazů Caricion rostratae, Molinion coeruleae a Calthion: Caricetum diandrae a Caricetum appropinquatae ve sníženinách se stagnující vodou, Selino-Molinietum coeruleae na částečně zmineralizovaných slatinách se stabilní hladinou podzemní vody, Filipendulo-Geranietum palustris v okrajové zóně a Cirsietum salisburgensis caricetosum caespitosae jako náhradní společenstvo původních lužních olšin svazu Alnion glutinosae. V současné době se na podmáčených půdách nacházejí společenstva pcháčových a bezkolencových luk svazů Calthion a Molinion s řadou vlhkomilných druhů. Plošně největším lesním porostem je lužní les na severu území, tvořený především porostem olše lepkavé (Alnus glutinosa) a křížencem topolu černého (Populus sp.), následuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), ojediněle jeřáb obecný (Sorbus aucuparia). Z dalších dřevin se početně vyskytují četné druhy vrb (Salix spp.), a to jak stromového, tak keřového vzrůstu, méně lípa srdčitá (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur), smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a bříza bradavičnatá (Betula pen­dula), z keřů pak zejména bez černý (Sambucus nigra). Bohatě zastoupeny jsou porosty lemující vodní kanály a tůně, které tvoří především vrby stromového i keřovitého vzrůstu. Méně se pak vyskytuje dub letní, kalina obecná (Viburnum opulus), brslen evropský (Euonymus europaea) a bez černý. Významným prvkem území jsou solitérně rostoucí stromy a keře, především mohutné kmeny vrb.

Fauna vázaná na území a jeho okolí je poměrně bohatá a její pestrost je odrazem zachovalosti přírodního prostředí. Na bohatá rostlinná společenstva je vázaná řada živočichů, včetně mnoha zvláště chráněných druhů. Na území bylo nalezeno 12 druhů vážek, např. méně hojný druh šidélko rudoočko (Erythromma najas) a lesknice měděná (Cordulia aenea). Z vzácných druhů brouků byly zjištěny např. střelvíček Platynus livens, zobonoska Apoderus, lesknáček Meligethes buyssoni, krytohlav Cryptocephalus exiguus. Na lokalitě nalezneme také vzácného modráska bahenního (Maculinea nausithous). V území a jeho blízkém okolí byl zaznamenán přímý výskyt celkem 9 druhů obojživelníků – ropuchy obecné (Bufo bufo), ropuchy. zelené (B. viridis), skokana zeleného (Rana klepton esculenta), skokna štíhlého (R. dalmatina), skokana. ostronosého (R. arvalis), rosničky zelené (Hyla arborea), skokana skřehotavého (Rana ridibunda) a skokana. krátkonohého (R. lessonae). Z plazů byly v území zaznamenány ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Celkem bylo na území zaznamenáno 95 druhů ptáků, z nichž jsou nejvýznamější bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), bramborníček hnědý (S. rubetra), kopřivka obecná (Anas strepera), krkavec velký (Corvus corax), lejsek šedý (Muscicapa striata), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), ťuhýk obecný (Lanius collurio), bekasína otavní (Gallinago gallinago), chřástal vodní (Rallus aquaticus), krahujec obecný (Accipiter nisus), krutihlav obecný (Jynx torquilla), pisík obecný (Actitis hypoleucos), žluva hajní (Oriolus oriolus) a vodouš rudonohý (Tringa totanus). V území a jeho blízkém okolí byl zaznamenán přímý výskyt celkem 21 druhů savců, další čtyři druhy se vyskytují velmi pravděpodobně. Z nejvýznamnějších je to bobr evropský (Castor fiber), veverka obecná (Sciurus vulgaris), ježek západní (Erinaceus europaeus), myška drobná (Micromys minutus) a rejsec vodní (Neomys fodiens).

Hlavním dlouhodobým cílem ochrany přírody a krajiny v přírodní rezervaci je zajistit zachování území s mozaikou mezofilních aluviálních luk, mokřadních olšin, sítí drobných vodních toků typických pro údolní nivu řeky Opavy na Hlučínsku. Je potřebné zachovat lokalitu jako významné hnízdiště i tahovou cestu ptáků a významné území pro existenci celé řady živočišných druhů vázaných na rozsáhlé luční biotopy, mokřady a lesní porosty.

Těchto cílů je možné dosáhnout zlepšováním stavu celého území pomocí aplikace šetrného, časově vhodně prováděného kosení luk. Dalším ze stěžejních cílů je vhodnou péčí a nápravou hydrologického režimu udržovat a podporovat biotopovou rozmanitost lokality se zaměřením na ochranu mokřadních společenstev.

Současně je potřeba chránit území před aktivitami jež znamenají její narušování, případně negativní ovlivnění (neřízená myslivost, přeorávání luk, případná těžba štěrkopísků atd.).