Karviná‑rybníky

Lokalita je tvořena částmi hrází rybníků Lipový, Dubový a Olšový s výskytem starých listnatých dřevin. Břehové porosty tvoří lokálně významné refugium páchníka hnědého (Osmoderma barnabita).

Základní identifikační údaje

Název: Karviná-rybníky
Kategorie ochrany: Přírodní památka
Katastrální území: Koukolná, Staré Město u Karviné
Výměra: 9,0629 ha
Nadmořská výška: 218–220 m n. m.
Vyhlášeno: Nařízení Moravskoslezského kraje č. 6/2013, ze dne 4. 6. 2013, o zřízení přírodní památky Karviná-rybníky a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Předmět ochrany

Předmětem ochrany přírodní památky je podle vyhlašovacího předpisu páchník hnědý (Osmoderma barnabita).

Celé území je možné rozčlenit do několika segmentu, které se liší strukturou porostu a významem pro lokální populaci páchníka hnědého. Nejvýznamnější segmenty:

Hráze rybníků Lipový a Mělčina. Většina dutin potenciálně vhodných pro vývoj páchníka hnědého se nachází v dubech letních, s výjimkou jednoho nálezu v javoru babyce. Vhodné i obsazené stromy jsou rozptýleny po celé délce aleje.

Hráz mezi rybníky Dubový a Olšový. Linie vzrostlých dubů letních o průměru 60 – 80 cm lemuje břeh rybníka Dubový. Duby letní jsou ve velmi dobrém zdravotním stavu, prakticky bez dutin a odumřelých částí. Tento segment má velký potenciál pro obsazení páchníkem hnědým v budoucích desetiletích a zároveň může fungovat jako biokoridor vzájemně propojující plochy se současným výskytem páchníka hnědého.

Bývalá rybniční hráz v současnosti odděluje zahrádkářskou osadu od navazujícího pole. Vhodné i obsazené stromy jsou rozptýleny po celé délce aleje. Plocha má velkou perspektivu pro výskyt páchníka v dalších desetiletích.

Dospělý páchník je nápadný hnědý brouk, na štítu s podélnými vtisky, který dosahuje velikosti 24–30 mm. Larvy (měkké, bělavé, stočené do tvaru písmene C) dosahují velikosti až 8 cm a žijí téměř výhradně v trouchu dutin listnatých stromů. Larvy mají víceletý vývoj a dospělé jsou po dvou až třech letech vývoje v závislosti na teplotě, vlhkosti a množství potravy.

Jednotlivé hráze na sebe navazují a poskytují tak propojené komplexy vhodných stromů. V budoucnu by mohl být významným ohrožujícím faktorem nedostatek stromů (zejména dubů) v optimálních věkových třídách. Péči o přírodní památku je proto vhodné zaměřit na zajištění optimální věkové struktury porostu.

Území bylo pro svůj přírodovědný význam zařazeno mezi tzv. evropsky významné lokality v rámci evropské soustavy chráněných území NATURA 2000.