Jilešovice‑Děhylov

Přírodní památka Jilešovice–Děhylov se nachází na aluviálních naplaveninách v katastru obce Dobroslavice mezi Hlučínem a Děhylovem, na pravém břehu řeky Opavy.

Základní identifikační údaje

Název: Jilešovice‑Děhylov
Kategorie ochrany: Přírodní památka
Katastrální území: Děhylov, Dobroslavice
Výměra: 20,7676 ha
Nadmořská výška: 215–220 m n. m.
Vyhlášeno: Nařízením Moravskoslezského kraje č. 5/2013, ze dne 4. 6. 2013, o zřízení přírodní památky Jilešovice‑Děhylov a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Předmět ochrany

Podle Čl. 2 zřizovacího předpisu je předmětem ochrany přírodní památky modrásek bahenní (Maculinea nausithous).

Lokalita je bohatá na výskyt obojživelníků, plazů a ptáků. Ze zvláště chráněných druhů živočichů se zde vyskytuje užovka obojková, ještěrka obecná, otakárek fenyklový, vážka jasnoskvrnná. Luční porosty a plochy s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) na protipovodňové hrázy a bermě řeky Opavy využívá jako svůj biotop silně ohrožený modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Tento motýl z čeledi Lycaenidae je druhem evropské soustavy Natura 2000 a předmětem ochrany přírodní památky Jilešovice‑Děhylov.

Modrásek bahenní má podobné ekologické nároky jako modrásek očkovaný, ale je schopen osídlovat širší škálu stanovišť. Preferuje především vlhké, nehnojené, extenzivně kosené krvavcové louky, ale dokáže žít např. i ve vlhkých příkopech podél silnic, na podmáčených ruderálních stanovištích a na poddolovaných územích. Není však schopen přežívat na loukách, na kterých probíhá druhá seč v době od začátku července do začátku září, tj. v období letu dospělců, kladení vajíček a časného vývoje housenek. Dospělci se vyskytují od začátku července do začátku srpna s vrcholem obvykle kolem 20.–25. července. Sají nektar na krvavci totenu. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Samice kladou vajíčka po několika do rozvinutých květních hlávek krvavce. První tři instary housenek se vyvíjejí v semenících. Ve čtvrtém instaru padají housenky na zem, kde jsou vyhledány dělnicemi hostitelských mravenců (druhu Myrmica scabrinodis, méně často Myrmica ruginodis), které je odnášejí do svých mravenišť. Pokud hostitelské mraveniště prosperuje, housenky se nechávají od mravenců krmit. Pokud je mravenčí kolonie slabá, živí se housenky larvami a kuklami mravenců. Po přezimování se v hnízdech mravenců i kuklí.

Nezbytným předpokladem pro ochranu modráska je zachování lučních společenstev s hojným výskytem živné rostliny krvavce totenu a početnými koloniemi hostitelského mravence Myrmica rubra. Ochranářsky významným momentem je posun druhé seče až na konec srpna až září, tj. období, kdy je již většina housenek snesena do podzemních kolonií mravenců.