Hořina

Meandrující tok s pestrou vodní faunou a zachovalými břehovými porosty, na přilehlých loukách bohatá populace šafránu Heuffelova.

Základní identifikační údaje

Název: Hořina
Kategorie ochrany: Přírodní rezervace
Katastrální území: Brumovice u Opavy, Velké Heraltice
Výměra: 22,0571 ha
Nadmořská výška: 318 – 350 m
Vyhlášeno: Vyhláškou Ministerstva škoství, věd a umění, ze dne 5. 11. 1948, čj. B-197.108/48-I/3, o zřízení přírodní reservace na ppkč. 96/1, 97 a 96 na katastrálním území Tábor / spr. okr. Opava /.
Aktuální vyhlašovací předpis: Nařízení Moravskoslezského kraje č. 3/2014, ze dne 11. 12. 2014, o zřízení přírodní rezervace Hořina a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Předmět ochrany

Dle Čl. 2 Nařízení Moravskoslezského kraje č. 3/2014 jsou předmětem ochrany přírodní rezervace "zbytky přirozených potočních jasenin a podmáčených nivních luk s původní bohatou populací šafránu karpatského (Crocus heuffelianus) a přirozený tok Hořiny se stabilní populací mihule potoční (Lampetra planeri)."

Rezervaci tvoří zachovalé porosty přirozených jasanových a vrbových olšin a květnaté podmáčené louky přecházející od mezofilních společenstev svazu Arrhenatherion přes hygrofilní porosty svazů Alopecurion a Calthion až po bahnité ostřicové porosty v nivě přirozeně meandrujícího potoka Hořina. Nejzachovalejší jasanové olšiny asociace Pruno-Fraxinetum jsou v západní a střední části rezervace, ve východní části tvoří jen úzký pruh na pravém břehu Hořiny.

Velmi bohatá populace šafránu Heuffelova (Crocus heuffelianus) nemá své těžiště v nivě, ale na pravidelně kosené louce na pravém břehu Hořiny. Šafrán roste roztroušeně i v podrostu jasanových olšin. Mezi další zajímavější druhy rezervace patří např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ostřice příbuzná (Carex appropinquata) a olešník kmínolistý (Selinum carvifolia).

Z původní fauny smíšených podhorských lesů přežívá bělopásek topolový (Limenitis populi). Potok Hořina je regionálně významnou lokalitou mihule potoční (Lampetra planeri). Žije zde cvrčilka říční (Locustella fluviatilis), strakapoud malý (Dendrocopos minor), myšice temnopásá (Apodemus agrarius), rejsec černý (Neomys anomalus), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), hrabošík podzemní (Microtus subterraneus) a plch lesní (Dryomys nitedula).

Pravidelná údržba spočívá v kosení zejména nejcennějších částí luk, v některých místech jsou redukovány expandující keře.