Hněvošický háj

Izolovaný lesní komplex, kde se vyskytují tři základní vegetační jednotky. Převládající je karpatská dubohabřina sv. Carpinion, as. Carici pilosae-Carpinetum, doplněná polonskými dubohabřinami sv. Carpinion, as. Tilio-Carpinetum a společenstvem vlhkých bezkolencových doubrav sv. Genisto germanicae-Quercion, as. Molinio arundinaceae-Quercetum.

Vyhlášeno přílohou č. 1037 k nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit.

Kód lokality: CZ0810423
Biogeografická oblast: kontinentální
Rozloha lokality: 70,2 ha
Katastrální území: Hněvošice

Kódy a názvy typů evropských stanovišť:

• 9170 – Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
• 9190 – Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních

Příslušným orgánem ochrany přírody je Krajský úřad Moravskoslezského kraje.

Území mělo v minulosti charakter velmi pestré maloplošné mozaiky porostů s převládajícím hospodářským tvarem středního lesa, který tehdy nejlépe plnil potřeby místních drobných vlastníků. V následujícím historickém vývoji však bylo od tohoto tradičního způsobu hospodaření upuštěno. Tím došlo k výraznému zjednodušení struktury i textury lesa.

V současné době lze území z hlediska hospodaření charakterizovat jako předržené nepravé kmenoviny s převažujícím stářím 70 až 80 let, ve kterých bylo pomístně přikročeno k obnově porostů (0-40 let). Na aktuálních ortofotosnímcích však již není patrná ona maloplošnost hospodaření jako na snímcích z 50. let a komplex lesa Hněvošický háj se tak jeví jako kompaktní a homogenní ostrov listnatého lesa v agrárně využívané krajině.

V území je preferována přirozená obnova lesa. Největším ohrožení pro zdárný vývoj náletů, nárostů a kultur představuje okus a ohryz spárkatou zvěří.