Povodně
english
A A A
Menu

Národní kulturní památky

Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích

Památník významného českého buditele a historika 19. století, Františka Palackého, tvoří jeho rodný dům – objekt bývalé staré školy z roku 1796. Je instalována expozice věnovaná životu a dílu tohoto zakladatele české odborné historiografie od jeho narození až po působení v Praze. Areál doplňuje bronzová portrétní socha Františka Palackého od soudobého sochaře Vladimíra Navrátila.

Památník J. A. Komenského ve Fulneku

Památník se nachází v areálu bývalého bratrského sboru, místa posledního pobytu Jana Ámose Komenského v Čechách před jeho odchodem do vyhnanství. Jedná se o architekturu gotického původu, která byla přestavěna v letech 1610 – 1621 a celkově byla v roce 1701 přebudována na nemocnici s kaplí.

Zámek Hradec nad Moravicí

Zámek Hradec nad Moravicí je tvořen komplexem budov tzv. Bílého zámku a tzv. Červeného zámku. Bílý zámek stojí na místě slovanského hradiště (8. století), kde byl v 11. – 13. století postaven přemyslovský knížecí hrad. Na renesanční zámek s okrasnou zahradou byl tento přestavěn na konci 16. století. Dnešní empirovou podobu získal po požáru v roce 1796, kdy byl přebudován podle projektu Jana Mihatsche. Další zejména interiérové úpravy v duchu romantismu byly provedeny v letech 1845–1859 podle návrhu Karla Klumpnera a po roce 1861 podle Karla Lüdeckeho. Mezi lety 1874–1891 byly podle návrhů A. Langera a F. Händela postaveny další objekty areálu – Bílá věž, hradební zeď s terasou a tzv. Červený zámek, inspirované režnými hradními stavbami německého středověku. Zámecký areál dotváří anglický park s rozlohou cca 63 ha, založený v roce 1796.

Zámek Bruntál

Zámek Bruntál je výzamným dokladem stavebního vývoje zámecké architektury od gotiky, přes renesanci a baroko, až po 20. století. Svůj originální půdorys ve tvaru lomené téměř kruhové výseče a honosné arkádové nádvoří získal zámek při renesančních úpravách v letech 1556–1608. Po bitvě na Bílé hoře získává bruntálský zámek Řád německých rytířů. Do dnešní barokní podoby byl upraven architektem F. A. Neumannem v letech 1766–1769. Ve veřejnosti přístupných sálech, pokojích a reprezentativních místnostech zámku s dochovanými rokokovými nástěnnými malbami je instalováno původní vybavení, knihovna a zbrojnice. V interiérech se zachovala i bohatě zdobená rokoková kamna. K zámecké budově přiléhá park přírodně krajinářského charakteru o rozloze 2,57 ha, jehož součástí je salla terrena a barokně upravený prostor v přední části.

Kaple sv. Kříže (tzv. švédská kaple) v Opavě

Kaple sv. Kříže, založena Přemkem I. Opavským jako zádušní svatyně, je významným dokladem slezské gotické architektury. Stavba vznikla v letech 1390 – 1394 na oktogonálním půdoryse. Svůj, dnes již zažitý, název "švédská kaple" získala v souvislosti s využíváním objektu Švédy v období třicetileté války k protestantským bohoslužbám. V interiéru kaple se dochovaly vysoce ceněné nástěnné malby z 1. poloviny 15. století zachycující výjevy z Apokalypsy.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejvýraznější památkou Opavy. Z hlediska stavebního je tvořen trojlodní gotickou chrámovou architekturou z režného zdiva, jejíž stavba započala kolem roku 1300 a byla ukončena realizací "staré" sakristie v roce 1361. Kostel svou monumentální hmotou a především dvojicí různě vysokých věží výrazně zasahuje do panoramatu města. Na výzdobě interiéru se podíleli především slezští umělci. Obrazy v presbytáři maloval moravský jezuita Ignác Raab, mramorový náhrobek Karla z Liechtensteina v kněžišti je dílem opavského sochaře Jana Jiřího Lehnera z poloviny 18. století, autorem hlavního oltáře byl sochař J. Schubert a olejomalby jsou dílem F. I. Leichnera.

Důl Michal v Ostravě

Představuje mimořádně hodnotný autentický průmyslový areál po stavební i technické stránce. Zásadní vliv na podobu dolu měla přestavba dokončená v roce 1915, která byla realizována podle projektu významného architekta vídeňské školy Františka Fialy. Součástí areálu je jedinečný soubor elektrických těžních strojů a kompresorů z počátků elektrifikace. Provoz na dole Michal byl ukončen v roce 1994. Koncepce jeho památkové ochrany a obnovy směřuje k zachování celého areálu v podobě z doby provozu, jako by lidé, kteří zde pracovali, právě včera odešli a zanechali vše na svém místě.Přístupný veřejnosti.

Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren v Ostravě

Vítkovická oblast reprezentuje velmi hodnotný areál industriální architektury tvořící nezastupitelnou dominantu v panoramatu města nazývanou "ostravské Hradčany". Tento průmyslový komplex je ceněn především pro svou jedinečnou bezprostřední vazbu technologického toku a stopadesátiletého období nepřetržité výroby železa na bázi kamenného uhlí. Již v roce 1836 zde byla uvedena do provozu první koksová těžní věžní jáma v rakouské monarchii a v roce 1852 bylo v jejím sousedství zahájeno hloubení těžní jámy Hlubina. Výroba surového železa zde byla definitivně ukončena posledním odpichem v září roku 1998, těžba na Dole Hlubina byla ukončena k 1. 7. 1991.

Památník obětem nacistického teroru v Havířově-Životicích

Památník životické tragédie je mementem na událost ze dne 6. srpna 1944, při které gestapo zastřelilo 36 občanů ze Životic a okolních obcí. Autorem díla je akademický sochař Franciszek Świder z Karviné. Slavnostní odhalení památníku se uskutečnilo v roce 1949 u příležitosti 5. výročí "životické tragédie". V roce 1984 byla v blízkosti památníku postavena moderní budova, která je dnes pobočkou MUZEA TĚŠÍNSKA v Českém Těšíně a ve které je instalována expozice zaměřená na politický vývoj, koncentrační tábory a odboj proti německé okupaci v letech 1938 – 1945. Přístupný veřejnosti.

Památník Rudé armády v Ostravě

Památník připomíná osvobození Ostravska Sovětskou armádou za II. světové války. Kompozičně zdařile řešený monument z kvalitních materiálů byl postaven v roce 1946 podle návrhu architekta Jírovce. Symbolické, dekorativní prvky byly zhotoveny akademickými sochaři Karlem Vávrou a Konrádem Babrajem.

Památník partyzánského hnutí "Noční přechod" v Morávce

Sousoší tří partyzánů od Miloše Zeta bylo realizováno v roce 1968 na paměť boje partyzánů v beskydské oblasti, kteří se významnou měrou podíleli na protifašistickém odboji.

Liskova vila v Ostravě

Liskova vila v Ostravě byla postavena v letech 1935-1936 dle projektu architekta Lubomíra Šlapety pro notáře Eduarda Lisku. Jedná se o vilu s terasou postavenou na nepravidelném půdorysu, obklopenou architektonicky upravenou zahradou. Vila představuje jeden z nejvýznamnějších dobře dochovaných dokladů organicky řešených staveb mezi dvěma světovými válkami v České republice.

Budova bývalé přádelny s dílnou vzorkovny – dezinatury včetně strojního vybavení v areálu továrny Alois Larisch v Krnově

V areálu bývalé továrny na vlněné zboží Alois Larisch a synové v Krnově se nachází budova bývalé přádelny, jejíž součástí je dílna vzorkovny – dezinatura, ve které se navrhovaly vzory vyráběných tkanin pro jednotlivé sezóny. Dezinatura se dochovala s funkčním hlavním i pomocným technickým zařízením, s příslušenstvím, s rozpracovanými vzory a také s bohatou sbírkou vzorníků látek. Budovu včetně jejího vybavení postihl 20. prosince 2017 požár, jehož následky jsou v současnosti odstraňovány, jak ze stavebnětechnického hlediska u stavby samotné, tak restaurováním a obnovou vybavení přádelny.

Železniční motorový vůz M 290.001 – "Slovenská strela" (Kopřivnice)

Motorový vůz řady M 290.001 byl označován podle spoje, na které jezdil, jako „Slovenská strela“. Jedná se o čtyřnápravový motorový vůz. Vozová, samonosná a svařovaná skříň aerodynamického tvaru byla usazena na dvou podvozcích, ve kterých byl nainstalován hnací agregáty pohánějící vždy vnitřní dvojkolí každého podvozku. Zvláštností vozu byl unikátní elektromechanický přenos výkonu navržený Josefem Sousedíkem. Na voze byla užita řada prvků z konstrukce automobilů (vozy vyráběla Tatra Kopřivnice). Byl například vybaven kotoučovými brzdami, aerodynamickým oplášťováním či litými koly. V současné době probíhá na historickém motorovém voze kompletní obnova a restaurátorské práce.

Kosárna Karlovice

Objekt kosárny pochází ze 17. století a je úzce spjata s zelezářskou historií obce. Jednou z provozoven zpracovávajících železo z místních hamrů byla právě karlovická kosárna. Areál kosárny se postupně rozrůstal, až se v roce 1845 skládal ze samotného objektu kosárny s hrázděnou obytnou částí v patrech, dřevěného mlýna, stájí, stodoly a špýcharu, zděného chléva a kapličky.

Společenský dům (Obchodní a živnostenská komora v Opavě)

Sídlo opavské obchodní a živnostenské komory bylo postaveno mezi léty 1908–1910 podle návrhu Leopolda Bauera reprezentuje směřování od secese a moderny k modernímu předválečnému a meziválečnému klasicismu a historismu. Od roku 1949 je sídlem Knihovny Petra Berzuče.

Křížová cesta a kostel Panny Marie Sněžné v Rudě

Jednolodní kostel Panny Marie Sněžné nechal zřejmě na místě starší kaple postavit v letech 1755–1756 uničovský rychtář J. F. Greschelsberger. Jedná se o hodnotnou barokní architekturu s klasicizujícími prvky, ojediněle dobře dochovanou v kraji. Od Kostela vede na Křížový vrch sochařská křížová cesta o 14 zastaveních. Jedná se o sochařskou práci vysoké úrovně, která je promyšleně situovaná v krajině a unikátně kompozičně pojatá. Soubor byl pořízen nákladem uničovského rychtáře G. F. Gröschelsbergera.

Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie ve Frýdku

V roce 1740 byl položen základní kámen kostela Navštívení Panny Marie a k vysvěcení došlo v roce 1759. Věže kostela byly dostavěny v roce 1777 a v roce 1795 došlo ke zřízení kaple sv. Kříže. Tato barokní dvouvěžová stavba je na Frýdeckomístecku ojedinělá a vytváří dominantu širokému okolí. Součástí areálu je 12 kapliček křížové cesty z let 1876-1877 podle nákresů vídeňského architekta Karla Schadena. V každé kapli je reliéfní obraz zastavení křížové cesty z pálené hlíny zhotovený v umělecké dílně Mayera v Mnichově. Dále je součástí i tzv. římská kaple, která je zděná omítaná kruhového půdorysu postavená v letech 1880-1882. Areál doplňují sochy archanděla Gabriela a archanděla Rafaela z konce 18. století.
Přístupný veřejnosti.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně

Kostel Panny Marie Sedmibolestné byl vystavěn v letech 1722-1727. Požár v roce 1865 zničil střechu a obě věže, přičemž k jejich obnovení došlo v roce 1867. Nástropní malby (částečně renovovány po 2. světové válce) jsou od Fr. Ecksteina z Brna. Jedná se o architekturu monumentální koncepce, kvalitní umělecké úrovně a je rovněž zajímavá pro svou historii. Kostel vytváří typickou dominantu nad městem viditelnou z dalekého okolí. Areál kostela dotváří soubor 14 kaplí křížové cesty s přístupovým schodištěm a kaplí. 13 kaplí je empírových z 1. poloviny 19. století a jedna kaple ze tří součástí je barokní z poloviny 18. století.

Hrob Jana Zajíce na hřbitově ve Vítkově

Náhrobek Jana Zajíce na vítkovském hřbitově umělecky ztvárnil akademický sochař Olbram Zoubek. Náhrobek tvoří kamenná hrobka, která stojí na čtyřech bronzových koulích. Na hrobce leží bronzová deska s reliéfem lidského těla.

Nová radnice města Ostrava

 Komplex čtyř kancelářských budov Nové radnice představuje monumentální administrativní palác, ve stylu tradicionalisticky pojatého moderního klasicismu s konstruktivistickou věží. V architektonické soutěži na novou budovu radnice Moravské Ostravy, iniciované tehdejším starostou Janem Prokešem, zvítězil brněnský architekt Vladimír Fischer, který rozpracoval spolu s dvojicí ostravských stavitelů Františkem Kolářem a Janem Rubým. Rozsáhly soubor několika vzájemně propojených budov, uvozujících náměstí v podobě čestného dvora, vyrostl v místě zvaném Nová střelnice, kde v 1. polovině 20. let minulého století začalo vyrůstat nové administrativní centrum Moravské Ostravy. Stavbě dominuje konstruktivistická věž o výšce 85,6 m z ocelové konstrukce opláštěné měděným plechem.

Úřední hodiny pro veřejnost:

Po, St: 8:00‑17:00 hod.

Út, Čt: 8:00‑14:30 hod.

Pá: 8:00‑13:00 hod.

Vyplnit žádost on‑line Rezervace času schůzky