Požadavky kraje na další rozvoj sítě TEN‑T

které naplňují koncepční záměry rozvoje páteřní sítě dálkových a mezistátních komunikací na území kraje:

A. v hlavní síti

potvrdit koridor “Sever – jih”,

zařadit koridor “Slezský kříž” – východ (Ostrava – Český Těšín (– Žilina)).

B. v globální síti

zařadit koridor “Slezský kříž” – západ (Ostrava – Opava – Krnov (– Opole)).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1679 ze dne 13. června 2024 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, o změně nařízení (EU) 2021/1153 a (EU) č. 913/2010 a o zrušení nařízení (EU) č. 1315/2013

Na základě tohoto nařízení, kterým se stanovují priority rozvoje transevropské dopravní sítě, je na území Moravskoslezského kraje do hlavní sítě TEN-T zařazen tah dálnice D1 a Letiště Leoše Janáčka Ostrava jako letiště městského uzlu hlavní sítě Ostrava. V drážní infrastruktuře jsou do sítě TEN-T zařazeny II. a III. tranzitní železniční koridor. Do globální sítě je zařazen tah silnice D48, propojení mezi D1 a D48, prpojení D48 s hranicí se Slovenskou republikou, v drážní infrastruktuře projekt vysokorychlostní trati.

Moravskoslezský kraj s podporou Opolského vojvodství a Sdružení pro výstavbu komunikace I/11 ‑ I/57 prosazuje zařazení koridoru Slezský kříž západ ve směru Ostrava – Opava – Krnov – Bartultovice – Opole – dálnice A4 (Polská republika) do globální sítě TEN-T

Vymezení jednotlivých koridorů

Koridor Sever – Jih je na území Moravskoslezského kraje vymezen dálnicemi D1, D48 (E462) a II. tranzitním železničním koridorem (E 40, E 65 Přerov – Bohumín) společně s trasou vysokorychlostní trati (VRT), včetně Letiště Leoše Janáčka Ostrava a plánovaného velkého logistického centra v oblasti ostravska. Svým významem se jedná o dominantní dopravní tah v kraji, tah mezi jižními a severskými přístavy a východoevropským prostorem, který spojuje zejména významné evropské aglomerace Vídeň a Katovice.

Do prioritních projektů hlavní železniční sítě je požadováno zahrnout přípravu (studii proveditelnosti) vysokorychlostní železniční trati v trase (Wien) Brno – Ostrava – st. hranice CZ/PL (Katowice – Warszawa) a prověřit vedení vysokorychlostní trati (VRT) včetně napojení Letiště Leoše Janáčka Ostrava na terminál VRT; do prioritních projektů hlavní silniční sítě zahrnout modernizaci silnice I/48 (E462) Bělotín – Frýdek‑Místek v parametrech komunikace dálničního typu (motorways – český ekvivalent kategorie dálnic a rychlostních silnic I. třídy).

Koridor Slezský kříž – východ (Ostrava – Český Těšín – (Žilina)) je na území Moravskoslezského kraje vymezen silnicí I/11 (I/68; E75) a trasou III. tranzitního železničního koridoru (E 40 Bohumín – Mosty u Jablunkova). Jedná se o dopravní tah, který přes území kraje propojuje větve "A" a "B" VI. multimodálního koridoru. Tah spojuje zejména významné nadregionální aglomerace Katowice – Ostrava – Žilina.

Do prioritních projektů koridoru na hlavní železniční síti zahrnout modernizaci III. tranzitního železničního koridoru (Dětmarovice – Český Těšín) a modernizaci multifunkční trati Polanka nad Odrou – Ostrava-Kunčice – Český Těšín; do prioritních projektů hlavní silniční sítě zahrnout modernizaci silnic I/11, I/68 (D1, Ostrava – D48 Třanovice – st. hranice CZ/SK) v parametrech vysoce kvalitní silnice (high quality roads – český ekvivalent kategorie silnic I. třídy s tzv. omezeným přístupem).

Koridor Slezský kříž – západ (Ostrava – Opava – Krnov – (Opole)) je na území Moravskoslezského kraje vymezen silnicí I/11 a I/57 (Ostrava – Opava – Bartultovice – Opole) a železniční trati Ostrava – Opava – Krnov – Głuchołazy. Tento dopravní tah přes území kraje propojuje významná regionální centra Opolského vojvodství a Moravskoslezského kraje s ostravskou aglomerací, zejména se jedná o propojení příhraničních regionů Opavska a Krnovska s polskými celky na úrovni NUTS III (nyski a opolski subregion).