Tisková zpráva – Dvě třetiny lidí na Ostravsku a Karvinsku souhlasí se stavbou objektu pro velkého zaměstnavatele na dosud nezastavěné ploše

Dvoutřetinová většina obyvatel v produktivním věku žijící v okresech Ostrava a Karviná souhlasí se stavbou objektu pro nového velkého zaměstnavatele na dosud nezastavěné zelené ploše. Častěji tento názor zastávají obyvatelé Karvinska, kteří jsou v porovnání s Ostraváky méně spokojení s nabídkou práce v Moravskoslezském kraji. Tato zjištění vyplývají z průzkumu, který pro Moravskoslezský kraj a rozvojovou agenturu MSID realizoval analytický ústav STEM v únoru letošního roku.

Podle citovaného průzkumu přibližně polovina obyvatel upřednostňuje příchod velkého zaměstnavatele, který v regionu vytvoří více než 1000 pracovních míst, druhá polovina preferuje podporu malých a středních firem. Variantě velkého zaměstnavatele jsou více nakloněni lidé z Karvinska (55 %), na Ostravsku je to 48 %. Průzkum se také specificky zabýval otázkou výstavby areálu nového zaměstnavatele na zelené ploše v případě, že by nebyl k dispozici brownfield.

„Výstavba areálu na zelené ploše má nadpoloviční podporu jak obyvatel Ostravska, tak Karvinska, ovšem obyvatelé okresu Karviná se pro záměr vyjádřili častěji – 72 % v porovnání se 60 % na Ostravsku. Se stavbou objektu nového zaměstnavatele na zelené ploše souhlasí i polovina těch, kteří upřednostňují podporu malých a středních firem, a to za předpokladu, že by nebyla k dispozici plocha typu brownfield. Mezi lidmi, kteří by obecně uvítali příchod velkého zaměstnavatele, to je 77 %, tedy výrazně více,“ shrnuje závěry průzkumu Jaromír Mazák, ředitel analytického ústavu STEM.

Moravskoslezský kraj spolu s rozvojovou agenturou MSID názory veřejnosti zjišťoval také kvůli aktuálně diskutovanému záměru strategického podnikatelského parku v Dolní Lutyni. „Moravskoslezský kraj se dlouhodobě vyrovnává s útlumem těžkého průmyslu. Proces transformace regionální ekonomiky byl nastartován i díky příchodu velkých investorů, avšak musíme se dívat do budoucnosti a hledat nové možnosti pro další rozvoj. Čeká nás konec těžby uhlí v OKD, aktuální situaci komplikují i problémy ve společnosti Liberty Ostrava, která patří k největším zaměstnavatelům v regionu,“ říká první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka.

„Názor veřejnosti nám není lhostejný. I proto jsme zjišťovali, jak lidé vnímají výstavbu na zelené ploše. Byť vedení Moravskoslezského kraje i stát jednoznačně preferují využití brownfieldů, nyní jsme v situaci, kdy takovou plochu v regionu ani v jiné části Česka nemáme. Musíme se proto rozhodnout, zda investorovi umožníme stavět v Dolní Lutyni, nebo o investici přijdeme. Citovaný průzkum ukazuje, že většina občanů z dotčených okresů o příchod velkého investora stojí, a to i za situace, která by znamenala výstavbu na zelené ploše,“ řekl předseda představenstva MSID Václav Palička.

Přípravy na vytvoření strategického podnikatelského parku v Dolní Lutyni byly zahájeny a vedení Moravskoslezského kraje spolu s rozvojovou agenturou MSID, Ministerstvem průmyslu a obchodu a agenturou CzechInvest započalo jednání s vedením okolních obcí. „Obavy místních lidí jsou pochopitelné, protože případná realizace tohoto záměru přinese řadu změn. Naším cílem je možné negativní vlivy vyvolané výstavbou a provozem podnikatelského parku na místní občany minimalizovat a zároveň podniknout kroky, které podpoří rozvoj těchto obcí. Konečnou podobu opatření stanovíme ve spolupráci s obcemi, aby co nejlé­pe reflektovala jejich potřeby a přání." sdělil náměstek Jakub Unucka.

Všechny informace o projektu budou zveřejňovány na stránkách parklutyně.cz, které budou spuštěny v nejbližších dnech. Občané Dolní Lutyně také obdrží informační leták do schránek. Vedení Moravskoslezského kraje dále počítá s uspořádáním veřejných debat s občany obcí, kterých se výstavba strategického podnikatelského parku týká.

Metodika průzkumu

Citovaný průzkum analytického ústavu STEM byl proveden na reprezentativním vzorku 670 respondentů ve dnech 2.–6. 2. 2024 metodou online dotazování. Cílovou populací byla veřejnost v produktivním věku 18 až 63 let z okresů Ostrava-město a Karviná s vyloučením osob se základním vzděláním. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru dle pohlaví, věku a vzdělání.